TERÁRIUM:

Minimální rozměry pro jednoho gekončíka jsou 50x30x40cm. Pro 4 gekončíky(chovnou skupinu) minimálně 90x50x40cm samozřejmě čím víc tím líp. Rozměry jsou pouze orientační a chovatel by měl velikost terária přizpůsobit dané skupině, která terárium obývá(pokud jsou v ní zvířata nespokojená). Ideální je, když za každého dalšího gekončíka přidáte 10cm na délce terária...(takže když pro jednoho 50x40x30, tak pro 2: 60x40x30 pro 3: 70x40x30 atd...)Terarijní výbava je individuální.

osobně doporučuji do terária přidat 3D stěnu, která prostor rozšíří a gekončíci se s ní budou cítit lépe.

foto našeho terária 

PODESTÝLKA: toto je velmi ošemetné téma, každý chovatel si stojí za svým vlastním názorem. Asi nejbezpečnější a nejlepší varianta jsou klasické neparfemované ubrousky, ale moc neplní estetickou a přirozenou funkci...Pokud hledáte variantu, která je neškodná a i hezky vypadá, tak bych volila přírodní neparfemovaný kočkolit, který se v těle gekončíka rozpustí. Jediná jeho nevýhoda je, že se hrudkuje a tam kde ho porosíte tak nabobtná a vytvoří v místě mazlavou hmotu(proto je dobré častěji měnit, nebo přes síto vyčistit). Co se týče podestýlek, které gekončíkům nepatří, tak jsou podestýlky jako je písek a lignocel. Obě dvě mohou gekončíka ucpat a to končívá i smrtí... Zároveň co se týče lignocelu, tak je hrozně vlhký a přeci nedám zvířeti ze suchých oblastí podestýlku, která je nacucaná vodou:)... Dále mohou být nebezpečné i kamínky, které jsou menší než 2cm, protože je gekončík může nechtěně spolknout a to může skončit úmrtím gekončíka...

VÝHŘEV: Pro gekončíky v teráriu udržujeme teplotu u zdroje tepla kolem 30-35°C (máme pouze lokální výhřev) Naopak v druhém koutě terária by jsme měli udržovat teplotu nižší (okolo 25°C). Jako zdroj tepla můžeme využít topné žárovky, desky, kameny či kabely...

ÚKRYTY: Do terária musíme umístit co nejvíce úkrytů obzvlášť, když v teráriu žije více jedinců. Ideální je, aby si gekončík mohl vybrat, kde se mu bude líbit a aby měl možnost skrýt se někam, kde už není někdo jiný, takže ideální tam mít víc úkrytů, něž je samotných gekončíků. Samozřejmě platí, že jeden úkryt máme v teplé a druhý v chladnější části terária. Jako domeček můžeme použít: Umělé plastové terarijní domky, kokosové skořápky, klády atd... Můžeme ale použít i umělé rostliny které jsou jak dekorace terária, ale také se do nich gekončík rád schová.

PŘÍSUN VODY: Do terária umístíme misku na vodu. (POZOR AŤ NENÍ PŘÍLIŠ HLUBOKÁ, ABY SE TAM GEKONČÍK NEUTOPIL. POPŘÍPAĎĚ DÁME DOPROSTŘED KÁMEN.) Vodu v misce měníme každý den a kromě misky na vodu je dobré terárium i 2x týdně porosit.(dospělí gekončíci nijak zvlášť vysokou vlhkost nepotřebují.) Je dobré terárium rosit kvůli lepšímu svleku.

PS: pokud s chovem začínáte, tak se nelekejte, protože gekončíci při svleku celý zešednou až zbělají...

POTRAVA:

Dospělé gekončíky krmíme 3x-4x týdně. Mláďata do 7 měsíců každý den. (toto je opět pouze orientační a není to podmínka...chovatel prostě musí přizpůsobit krmení dle daného gekončíka. Ideální je se na pravidelnost a množství potravy zeptat samotného chovatele, od kterého gekončíka máte- aby jste věděl, na co je zvyklí.) Gekončíky krmíme živými: cvrčky, šváby, moučnými červy a v dospělosti můžeme občas JEDNODENNÍ holátka myši(ale s těmi opatrně... tak jedno holátko do měsíce max.-často se dávají samicím pro doplnění živin mezi snůškami).  Dáváme si pozor na obezitu gekončíků zejména při nadměrném krmení červy. Obézní gekončíci špatně zpátky hubnou, je to proces na dlouho. . ;)  Samozřejmě stravu doplňujeme vápník a vitamíny.

• Musíme myslet i na skladování krmného hmyzu a zajištění i místa a potravy pro něj... Hmyz nenechávejte dlouho v krabičkách, ve kterých jste jej koupili, neboť se mu v nich nebude dařit a do pár dní vám to v ní shnije...Ideální je vyhradit větší box bez otvorů, kterými by prolezli a hmyz uchovávat v něm. Jako potrava postačí kus zeleniny (prodávají se ale i krmné směsi přímo pro krmný hmyz)

SKUPINA:

Gekončíky chováme ve skupině 1 a více samic (samozřejmě na základě velikosti terária) Samce chováme vždy jednoho (dva nikdy chovat spolu nemůžeme, mohly by se poprat až dokonce i zabít) Pokud chceme odchovávat mladé, tak musíme mít skupinu minimálně 3 samic a 1 samce!

Všem začátečním chovatelům doporučuji, aby si pořídili spíše staršího gekončíka. Přece jen o mládě je trošku větší péče a jsou ještě hodně divoká...

Když již máme doma nějaké starší gekončíky, tak k nim nemůžeme dokoupit čerstvé mládě! Je to z toho důvodu, že je oproti němu několikrát menší a starší jedinec může útočit.  Ze zkušenosti vím, že kolikrát hlavně bývají agresivní mláďata a tak je lepší, je nechat někde bokem dorůst. Přidání každého gekončíka bývá rizikové, nikdy nevíte jak si si spolu sednou. Ale většinou si na sebe rychle zvykají... :)

KARANTÉNA: 

Se skupinou v teráriu souvisí karanténa. Pokaždé, když si dovezeme nového gekončíka, tak ho musíme alespoň na měsíc umístit do karantény... Ať už berete od jakéhokoliv chovatele, tak se může stát, že gekončík bude nemocný a kdyby jste ho hned přidali k ostatním gekončíkům, tak se mohou nakazit a někdy si tak i můžete  zlikvidovat celý chov. Je to i lepší z důvodu, abychom viděli, jak se gekončík krmí.

ROZMNOŽOVÁNÍ:

Samice gekončíka musí být stará minimálně rok a musí vážit minimálně 45g(čím víc tím líp, ale zase nesmí být obézní, aby nedošlo k zadržení snůšky). U samce na věku a váze zase tak nezáleží(u nich je to spíše naopak, že jsou aktivnější v nižším věku). Samotné páření probíhá jen pár sekund, ale několikrát denně. Probíhá to tak, že samec začne kmitat ocáskem zakousne samici za krk a poté se spáří.

www.e-macularius.cz

KLADENÍ: Samice po 2-4 týdnech od oplození naklade 2 vejce(ve výjimkách 1 nebo 3). Samice je klade do předem připraveného kladiště (většinou začerněná krabička s otvorem, ve které je vlhký substrát nejčastěji rašelina smíchaná s terarijním pískem v poměru 1;1 Samice 6-10 dnů před nakladením  vajec, nežere. U obézních matek může dojít k tzv: zadržení snůšky. Samice buď jen vejce naklade později, nebo je v sobě může nosit až tak dlouho, že nakonec vyhladoví a dojde k úmrtí samice. Samice může mít na jedno oplodnění až 4 snůšky (není výjimkou, když jich má víc, ale ty už většinou oplozené nejsou.

INKUBACE: Vejce se musí nejpozději do 24 hodin od nakladení přemístit do inkubačního zařízení. Vejce z kladiště přendáváme opatrně a nepřetáčíme je, mohlo by dojít k utržení plodu. Přendáme do krabičky se substrátem (nejčastěji Vermikulit či Seramis) Mě se nejvíce osvědčil Vermikulit. Substrát nejdříve zalijeme horkou vodou a poté necháme vychladnout a slijeme vodu (zase nesmí být moc přemokřený). Vejce do substrátu umístím tak, aby byli vejce cca do poloviny v substrátu. Vejce také můžeme prosvítit, jestli tam najdeme tzv: kruh života, to je známka toho, že je vejce oplodněné. Teplota při inkubaci souvisí s budoucím pohlaví gekončíka. 27-29°C = samice 30-32°C= samec. Teplota také souvisí s délkou inkubace. Při nižší teplotě(samice) se mláďata líhnou po cca 65-75 dnech a při vyšší teplotě se líhnou po 55-65 dnech, ale není výjimkou, když se vylíhnou již po 45 dnech, nebo naopak až po 80. Z počátku inkubace vejce kontrolujeme, zda nežloutnou či neplesniví (v případě plísně lze ještě vejce posypat dětským zásypem, který může plíseň zmírnit. Ale většinou se už mohou vyhodit.)

LÍHNUTÍ: Jak už jsem zmiňovala, tak se líhnou v závislosti na teplotě inkubace. Že se mládě bude líhnout, tak poznáme podle toho, že se vejce orosí. Samotné líhnutí může trvat od několika sekunda až po několik desítek minut. Mladého gekončíka necháme pár hodin odpočinout v inkubátoru a poté ho přesuneme do plastového boxu.

ODCHOV MLÁĎAT: Mláďata odchováváme v plastových boxech. (počet gekonů vzávisí na velikosti boxu, ale maximální počet spolu chovaných jedinců v boxu je 5) samozřejmě musí být stejně stará i stejně fyzicky zdatná. Na dno boxu dáme papírové kapesníky, či papírové utěrky. Dále umístíme mělkou misku s vodou a nějaké úkryty (například ruličky od toaletního papíru, květináče či kokosové skořápky. Mláďata začínají jíst po prvním svleku, který je cca po 3-5 dnech od nakladení. Krmíme je každý den. Krmíme malými cvrčky, později i moučnými červy. (Dbejte na velikost hmyzu, neměl by být větší, jak půlka gekončíkovi hlavy. Dodáváme vitamíny a vápník. Popřípadě, že hmyz je společně s gekončíkem v boxu, tak mu na dno boxu dejte nějakou zeleninu (jsou i případy, že slabého gekončíka cvrčci napadnou, až i zabijí!) Zhruba po 3-5 měsících už je rozpoznatelné pohlaví, a gekončíci mohou jít do nových domovů.

NEMOCI/ZRANĚNÍ

Jako u každého jiného zvířete se i u gekončíků mohou objevit zdravotní obtíže. Většinou si s nimi poradí sám, ale také kolikrát visí život na vlásku...

ZADRŽENÁ SNŮŠKA:  O tomto tématu jsem se již zmiňovala u březí samice může dojít k tzv. zadržení snůšky. Je to velmi častý a nepříjemný problém. Jde o to, že samice prostě z nějakého důvodu nemůže dostat vejce z těla ven. Jak to vlastně poznáme? Gekončíci kladou vejce po 3-5-ti týdnech, pokud je to víc, začala bych být opatrnější. Před kladením samici musíme nechat v klidu. Jakékoliv vyrušení může způsobit zadržení snůšky. V tomto období samice nežere, a tak když vejce zadržuje dlouho, tak může vyhladovět. V tomto případě zkuste zvýšit teplotu v teráriu. Pokud ani to nepomůže, tak dejte samici vedle do boxu(do karantény) a topte jí tam neustále 24 hodin denně a umístěte jí tam velké kladiště. Po tuto dobu jí opravdu nesmíte vyrušovat!!! Pokud ani to nepomůže, tak samice vezměte ke specialistovi(pozor! musí to být zvěrolékař se zaměřením přímo na PLAZI) . Ten jí píchne injekci na uvolnění, nebo naopak na stažení svalů. Pokud ani to nepomůže, tak je jedinou možností chirurgický zákrok, ale to většinou bývá konečná.

ZTRÁTA OCASU: ztráta ocasu je velmi běžný problém... Většinou je způsoben nešetrnou manipulací ze strany chovatele, nebo k  tomu může dojít při páření, pokud je samec více aktivní. Každopádně je to problém se kterým se gekončík vypořádá sám. Pokud je to možné, tak dejte gekončíka do samostatného boxu, aby tam měl klid. Při ztrátě ocasu dojde i ke ztrátě tuku, vody, minerálů a vitamínů, které v něm měl uschované a tak musíme myslet na to, aby jsme mu je zpět doplnili. Zhruba po dobu několika týdnů až měsíců gekončíkovi ocas dorůstá. Myslete ale na to, že už nikdy nebude tak pěkný jako před tím. Někdy se při dorůstání může i rozdvojit.  Ostatně platí, že čím blíže k tělu bude ocas odtržen, tím je to horší. 

ŠPATNÝ SVLEK:  Gekončíci se pravidelně svlékají, ale někdy může nastat problém. Většinou je problém jednorázový a nic se neděje. Pokud je ale špatný svlek pravidelný, tak musíme hledat chybu ve vlhkosti nebo v nedostatku/přebytku vitamínů. Můžeme gekončíkovi pomoct a to tak, že vatovou tyčinkou namočenou do vlažné vody potíráme inkriminované místo. Když se kůže pořádně namočí, můžeme jí opatrně sundat pinzetou.

NECHUTENSTVÍ: Toto je velmi častý jev, může být způsoben několika důvody, zimováním, zadržením snůšky ale i třeba špatnou teplotou. Kolikrát to ale bývá častým krmením, kdy je zvíře překrmené a prostě nemá hlad. V horších případech může jít o vážnější případ zapříčiněn nějakou nemocí. Ostatně platí pravidlo, že když je ocásek tlustý, tak je vše OK, ale když je břicho tlusté, ale ocas tenký, tak rychle vyhledejte veterinární pomoc. 

Gekončíka můžeme rozkrmit tak, že rozstřihneme cvrčka či červa napůl a gekončíkovi to patláme po kolem pusy a většinou si lízne a poté sežere celého. Nikdy ho ale nemůžeme nutit jíst násilím!

ZRANĚNÍ(KOUSANCE): Toto je velmi časté. Každý většinou schytá nějaký ten kousanec. Ale většinou jde o malá povrchová zranění způsobena rvačkou, či boji o potravu. Jsou ale i případy vážnějších zranění. Jako třeba větší otevřené rány...většina těchto zranění se ale zahojí bez zásahu. Jediné co musíme sledovat, aby se do postiženého místa nedostala infekce a nezačala rána hnisat. Pokud tomu tak je, tak okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

KŘIVICE: Toto zase tak běžné není, ale i s tím jsem se u jednoho chovatele setkala. Jedná se o deformaci kostí způsobenou nedostatkem vápníku a vitamínu D3. Dochází k tomu většinou u mláďat. Toto onemocnění je bohužel nevratné, a už s tím gekončík zůstane do konce života. Pokud se ale podchytí brzo, tak gekončík ještě přežije několik let. Pro reprodukční chov je ale už nepoužitelný.

GANGRÉNA:I s tím se bohužel můžeme setkat. Jedná se o odumřelou tkáň způsobenou bakteriální infekcí. Nejčastěji se to u gekončíků objevuje na prstech či ocase. V obou případech je postup stejný a né moc příjemný. Postižená tkáň se i s kouskem té zdravé musí odstranit. Můžete k tomu použít sterilní nůžky či skalpel a postiženou část odříznout. Může se vám to zdát brutální, ale gekončík nic necítí. Pokud si ale na to netroufáte, tak vezměte gekončíka ke specialistovi a ten zákrok provede.

Budeme doufat, že žádné z těchto zranění a onemocnění vás při vašem chovu nikdy nepotkají. Většina záleží na správném zacházení a dodržení v šech důležitých podmínek pro chov. 

Na závěr bych chtěla jenom říct, že já osobně jsem toho názoru, že malým dětem plazi do rukou nepatří... Ostatně je to něco jiného, než když dítěti pořídíte křečka a hlavně tohle je závazek až na 20 let. Gekončík jako každý jiný plaz nevyhledává kontakt s chovatelem a nejradši je, když má svůj klid a nikdo ho neruší...Ze strachu i upouštějí ocásek. Rozhodně si nemyslete, že s každodenním vytahováním bude spokojený/ba naopak... 

Neříkám, že je to podmínka, ale zatím z 90-ti % jsem se setkala s dětmi, které své plazí mazlíčky nechovají v takových podmínkách v jakých by měli(a úplně jsou nejhorší ti, kteří ještě radí ostatním)... Jakmile se rozhodnete chovat nějaké zvíře, tak musíte jenom studovat, studovat a studovat... Neznamená to, že pokud si přečtete jenom tento web, tak si můžete jet rovnou pro gekona-vždy shánějte informace z více zdrojů (a nikdy ne ze zverimexu).Myslete na základní podmínky před pořízením zvířete, které jsou:

• Nastudujte si veškeré informace, co chov zvířete obnáší(několikrát)- a zvažte, jste-li schopni mu je poskytnout...
• Před pořízením zvířete musí být kompletně a správně vybavená ubykace...(setkala jsem se i s lidmi, kteří sháněli terárium až po pořízení zvířete)
• A až poté(a po důkladném zvážení) si pořiďte zvíře.